Agility a seznámení s Gituškou

 Tak jsem si konečně trochu zaběhal agi, panička už to nemohla vydržet J Pohled do mých smutných očí a na překážky válející se líně v úložném prostoru postele byl prý srdcervoucí… a tak se jednoho víkendového dopoledne rozhodla, zavelela a páníček nastartoval auto a jeli jsme na val na Dědinu, kde je místo jako stvořené pro sestavení parkuru. Sotva na mě vyjukl po rozbalení tunel, dostal jsem hysterický záchvat radosti a s tím spojené uštěkanosti. Rotoval jsem kolem něj a ještě nebyl ani pořádně přikolíkovaný a já už to nevydržel a prosvištěl jím… Panička se smála a páníček si myslel něco o dvou bláznech…

Parkur postaven a začali jsme… tunel, kruh… pro mě žádý problém. Jen slalom teda nějak nepobírám… řeknu Vám, ale skočka z aním už byla zase fajn… změny směru mi nedělaly problém, však se taky panička snažila mě navádět jak nejlépe dovedla… Pak to se mnou zkusil i páníček, ale panička nadávala, že mi říká špatné povely a plete mi tak skočku s kruhem…

Jó a ještě jedna významná událost se přihodila – jel jsem se podívat na Gitušku! Byl jsem nadšen, že po delší době zase vidím Dupču, i když ta už je lehce kulatá a moc srandy s ní teď není – je často unavená a na hraní nemá náladu, což jsem respektoval. Pozdravil jsem se s Britou a Matýskem a ono tam bylo ještě jedno psisko! Takové malé, černé a neuvěřitelně oprsklé! Pořád kolem mě kroužilo a chytalo mě za ocásek, chvíli jsem si to nechal líbit, ale pak už jsem teda vycenil zuby a představte si – on si ten prcek přede mě stoupnul a ještě si štěknul! Drzoun jeden! Tak sem šel radši k paničce… Po chvíli jsme se ale skamarádili a běhali jsme spolu po domě jako blázni, řeknu Vám, že na PVC podlaze je to teda děsná psina…. Taky jsme podnikli výlet na louku, kde se osmělila i Dupinka a trochu si s námi zaběhala, až ji musela její panička krotit, prý: „Ať si matko neublížíš!“ J Byl to príma den. A nový poznatek pro paničku? Vůbec jsem na malou Gitu nežárlil, ani když ji panička měla celou dobu v autě na klíně a já ležel „jen“ pod jejíma nohama… Jsem prostě rozumný pejsek… a na takovéhle prtě přece nebudu žárlit… No, uvidíme, v nebližších dnech se to prý ukáže, pravila panička…. Co tím myslí?