Co je u nás nového, co je u nás starého... :)

Tak především jsem stihl oslavit své druhé narozeniny... strašně to utíká a já jsem přitom pořád takový malý veselý puberťák :) Vánoce jsem strávil s páníky pěkně v teple domova, dostal jsem spoustu pěkných hraček (ostatně jako vloni) a měl jsem z nich radost - jak jinak :) Jinak stromeček a jeho zdobení mě nechalo letos úplně klidným, to loni jsem tuto aktivitu páníčků zkoumal mnohem podrobněji. Teď už mě jen tak něco nepřekvapí :) Silvestr jsme z bezpečnostních důvodů prožili raději v Nymburce, přeci jen je tam hluk z rachejtlí o něco menší a má kratšího trvání než v Praze... no a protože jsem se začal strašně bát rachejtlí, výstřelů, bouřky a podobných ošklivých nesmyslů (ačkoliv nikdo netušíme proč), byl to od paničky myslím docela dobrý nápad. Nejdřív si tedy myslela, že mi dá něaké uklidňující tabletky, pak se ale rozhodla na chemii zanevřít a zkusit to prostě jinak - Nymburkem počínaje :)

Jinak si dál žiju svůj spokojený živůtek se svojí lidskou smečkou, jezdím do Nymburka, Nižbora a na Dědinu, chodím na procházky  se svými psími kamarády, hraju si s paničkou, stal ze mě velký mazel a vůbec se mám tak nějak dobře :) No posuďte sami - třeba teď jsem byl nedávno s paničkou u Haničky v JInočanch a spolu s Dupinkou a Britou jsme běhali po zasněženém poli a chytali sníh, co nám paničky házely, do tlamiček, děsně jsme u toho štěkali a měli velikou radost. Sníh mám vůbec strašně rád a teď, jak je ho všude hodně, je to veliká psina. Na pláni u Hvězdy a na Ladronce je mi až po bříško, bořím se do něj, skáču jako zajíc na úprku a panička se mi směje :) Jen škoda, že nejde házet řádný balńek, protože by se v tom sněhu hned zabořil a ztratil (už jsme jeden takto pohřbili).

Dnes jsem byl zrovna s Dupčou na Ladronce, běhali jsme jako blázni, probíhali postaveným sněhovým tunelem jako na agility :) a řeknu Vám, že mě z toho lítání bolí všechny 4 tlapky. Tak já si jdu na chviličku odpočinout... pac a haf...