úprava srsti

 

Aby naši miláčci vypadali opravdu jako šeltie, musíme jejich srsti věnovat trochu pozornosti.

Šeltie je velice líbivé plemeno, ale mnoho potencionálních majitelů odrazuje jejich dlouhá srst. Mají dojem, že péče o jejich srst je příliš namáhavá...v tomhle klamu je utvrzuje i mnoho psích atlasů a očekávaná podobnost se srstí kólie, ale opravdu je to omyl, jelikož srst šeltie má spíše charakter hrubé srsti. Nepotřebuje každý druhý den česat a samozřejmě ani každý týden koupat. Proto chceme pro začínající chovatele trochu upřesnit pohled na jejich úpravu. 

 

Jak je to s koupáním?

Pokud máte šeltii jen jako mazlíčka a nehodláte s ní objíždět výstavy a podobné akce, nebude časté koupání vůbec potřeba. Běžně stačí vykoupat ji jednou po zimě, kdy je  srst většinou špinavá od bahna a trochu od soli ze silnic. Pokud to pejskovi nedělá veliký problém, můžete mu jedním vykoupáním v průběhu léta urychlit období línání. (vykoupáním se uvolní odumřelá srst)

Šeltie účastnící se výstav by se před touto akcí měly vykoupat, už jen proto, aby si tam neudělala ostudu. Hlavně se ale srst po vykoupání načechrá a bílé znaky opět vyniknou. Než před první výstavou pejska vykoupete, raději si to někdy dřív zkuste nanečisto Protože každá šeltie má trochu jinou strukturu srst, je dobré si vyzkoušet, co srst po umytí udělá(např. jemné chlupy dlouho schnou a mají tendencí se přeležet). Potom je většinou nejlepší psa vykoupat co nejpozději před výstavou, aby zůstala srst načechraná, ale někdy naopak potřebuje den, dva, aby trochu slehla a  se srovnaly vzniklé výry.

Co se týče šamponů, jsou samozřejmě vhodné ty pro dlouhou srst,ale i zde si musíte poradit sami, podle toho jak to bude vám a hlavně pejskovi vyhovovat. Jejich použití v případě častějšího koupání není vůbec nutné-vysušují pokožku a mohou způsobit vyrážky, takže s nimi s mírou.

 

kartáčování a vyčesávání

Ani česání by nemělo být každodenní záležitostí. Pro zachování osrstění je lepší česat co možná nejméně. Tzn.  v období mezi línáním pročesat srst zhruba jednou za čtrnáct dní až měsíc jemným kartáčem a věnovat se hlavně srsti za ušima a na kalhotkách. V období línání česejte naopak co nejčastěji. Urychlíte tím výměnu srsti a ulevíte psí pokožce. Tady je pak možné si pomoci kartáčem s kovovými  štětinami (viz. obrázek). Protože však pejskovi srst líná postupně, určitě se vám nepodaří jedním vyčesáním zbavit ho odumřelé srsti, proto ji někdy pomůže uvolnit již výše zmíněné vykoupání.   V období, kdy pes nelíná, není za normálních okolností třeba pejska česat a příliš častá péče by mohla o okrasu pejska brzy připravit. Při výstavním upravování srst nejpečlivěji pročešte ještě jako vlhkou po koupání, usnadníte si tím mnoho věcí- srst rychleji a proschne a bude lépe držet objem, při pozdějším česání na výstavě bude práce už lehčí.

 

střihání

Tady je asi největší problém u nezkušených majitelů šeltií. Odstranění přebytečné srsti např. na uších a na nohou je pro většinu hobby majitelů "španělská vesnice". Když šeltičce tyto chlupy patřičně přerostou, občas je skoro těžké rozpoznat, že se opravdu jedná o šeltii. Nejvhodnější pro úpravu jsou tzv. efilační nůžky (viz. obrázek), které nedovolí, aby byly ustřiženy všechny chlupy najednou a vypadal tak střih nepřirozeně.

Úprava uší: jemné chlupy za ušima často vytvářejí dredíky a je třeba hlídat, aby nebyly příliš veliké. Buď se takový dredík pokusíte jednoduše rozčesat, což ovšem vyžaduje alespoň trochu psí ( i vaší) trpělivosti nebo, pokud je příliš veliký je jednodušší pomoci si nůžkami. Když nestojí v cestě estetika, můžete ho celý odstřihnout, pokud chcete chlupy co možná nejvíce zachovat, stačí nůžkami chumáč podélně nastřihnout a oddělit prsty. Rozčesávání je potom jednodušší.   Další věc, která volá po úpravě jsou opět jemné chlupy za ušima. Pokud přesahují délku ucha,  je dobré je ostříhat efilačními nůžkami. Má-li pejsek sklon k těžšímu uchu, je dobré vystříhat chlupy na uších co nejvíce, což uchu odlehčí, chlupy jsou i zevnitř a tam se nemusíte bát, je vystříhat.  Má-li pejsek ucho naopak trochu lehčí, pokud to není nezbytné, ostříhejte chlupů jen minimum, které přesahuje ucho. 

 

Pro šeltičkáře zajímající se o výstavní úpravu připojuji zajímavý link. 
Soubor je sice v angličtině, ale jistě to výborně pochopíte i z obrázků: 
 https://www.naszezwierzaki.com/zrzuty/uszy.pdf


 úprava končetin

na tu jsou možná lepší běžné nůžky. Zde věnujeme pozornost praporcům zejména na hleznech zadních nohou, které přerůstají a vytváří "papuče". Ty zkrátíme s linií hlezna asi na 1 cm. Snažíme se zachovat dojem silné kostry a tak to nesmíme přehnat. Zarovnáme také přerůstající chlupy na tlapkách, tak aby nikde nic netrčelo a tlapka byla kulatá-toto není jen otázka estetiky, ale i lásky ke psu, protože s těmi papučemi se nechodí psu pohodlně.

Hlavní zásada u stříhání je "dvakrát rozvaž a pak teprve stříhej". Nezkušeným majitelům doporučuji vyzkoušet tyto zásahy mimo výstavní sezónu nebo se poradit se zkušenějším chovatelem. Některé šeltičky tyto zásahy téměř nepotřebují u jiných jsou nezbytné(americké typy šeltií). Šikovná úprava před výstavou je polovinou úspěchu.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode