Cachtání v Sadské a jak jsme nenašli houby, ale houby

     V sobotu bylo v Nymburce posvícení, prababička pekla koláče a já jeden tvarohový uloupil J Jinak mě s sebou do víru hemžení páníčci nevzali, prý by mě tam lidi ušlapali… Ale nevadí, vzali mě totiž místo toho s sebou koupat do jezera v Sadské a to teda bylo bájo. Cachtal jsem se ve vodě s pánečkem, plavali jsme, cákali na sebe, paničce jsem přinášel na břeh klacíky a bylo to strašně fajn. Pěkně jsem se vyblbnul a řeknu Vám, že v tom tropickém vedru, které bylo, byla tohle úžasná zábava. Posléze jsem se celý vyválel v blátivém písku na břehu, takže jsem byl do vody zahnán znovu  (toho jsem chtěl přesně docílit ).

fotogalerie: chipzjosefovskepevnosti.rajce.idnes.cz/koupani_v_Sadske/

 V neděli bylo pošmourno, pořád poprchávalo, ale přesto jsme vyrazili na houby. Jenže jsme vůbec žádné nenašli, tentýž nápad navíc měla tak půlka republiky, takže jsme se prostě jen prošli po lese, zkoukli vyhlídku na místním kopci, nabaštili se ostružin a jeli zase domů. No co, alespoň jsme neseděli jen tak doma. Večer jeli páníci do Ikey pro nové povlaky na polštáře a abych prý nepřišel zkrátka, přivezli mi novou hračku – plyšového medvídka v pyžamku J Panička mě řekla, abych si sedl a držela přitom něco za zády. To jsem hned věděl, že bud překvapení, tak jsem se způsobně posadil a hypnotizoval paničku s očičkama dokořán… Když mi pak ukázala medvídka a řekla, že si ho můžu vzít, měl jsem ohromnou radost a hned jsem si ho odnesl do pelíšku, abych ho náležitě ožužlal J

Jinak máme jednu smutnou zprávu – na jedné z našich procházek jsme se potkali s Aishou a její panička nám říkala, že Aihence se zhoršila epilepsie, takže dostala silnější léky… Důležité ale je, že se pořád umí krásně po psovsku smát J