Co se u nás dělo...

     Za ten měsíc, co panička nepsala, jsem stihl spoustu věcí. Tak jen ve zkratce:

Byl jsem se podívat u paničky v práci, protože jsme byli pozvaní na závěrečný táborák druhého týdne s názvem "Starejme se sami o sebe", kde už nesloužila panička, ale její dvě kolegyně. Tak jsme večer nasedli do auta i s páníkem a jeli směr Sedlec. Přivítání bylo opravdu bouřlivé, měl jsem ze začátku ze všech těch lidí strach - ještě že tam mají velikou zahradu, tak jsem před jejich "nájezdy" mohl dostatečně uhýbat. :) Někteří byli docela hodní, nepospíchali na mě s hlazením a tak jsem se po chvíli od nich pohladit nakonec nechal. Ale ti, kteří mě honili za každou cenu a mluvili hlasitě- k těm jsem nešel ani když měli v ruce buřta a nabízeli mi ho. Kdepak.

     Taky jsme se jeli podívat na Vysočinu za Luckou a Vaškem. Večer jsme grilovali a Lucka mi schovala odřezky masíčka,které mi pak panička ukuchtila :) POzdě večer ale přišla bouřka a to jsem se moc bál, každému jsem lezl na hlavu a dožadoval se schování uvnitř chaty, čehož jsem se po nějaké době přeci jen dočkal. Zalezl jsem si do pokoje a zatímco páníci hráli zase Aktivity, já chrupkal za gaučem :) Druhý den jsme jeli společně na výlet na rozhlednu Křemešník. Byla moooc vysoká a navíc měla schody pro nás pejsky dost hloupé - byly v nich velké otvory, do kterých by mi zapadly nožičky. Tak se slečna s pánem, co seděli v pokladně, nabídli, že mě pohlídají. Nemusím vám říkat, že jsem celou dobu čučel nahoru na rozhlednu a nic se mnou nebylo, dokud se ta moje smečka nevrátila zpátky... To jsem potom skočil paničce hezky s odrazem do náruče a celou jí za zběsilého vrtění nadšeně oblízal :)

     Taky jsme byli pochopitelně zase v Nižboru a v Nymburce, v Nižboru jsem se koupal v Berounce a moc se mi to líbilo. Jsem prostě nadšený plavec a tak jsem doplaval za klacíkem do půlky Berounky jako by se nechumelilo :) (ono se teda nechumelilo, ale to je jedno... :))) )

     Zase jsme hlídali Blaničky morčecí slečnu Betynku, i když tentokrát už jsem z ní nebyl tak na větvi jako loni. Stejně jsem ale pořád běhal kolečko ke kleci a k paničce, kdykoliv zapískala :) Pěkně se holka spravila, je jí pořádný kousek :) A víte co? Vůbec nic si ze mě nedělala a klidně se nechala olíznout :)

     Rovněž jsem byl na dlouhé procházce s paničkou, Dupinkou a Hankou v Prokopáku. Ještě se k nám připojila Jana s Dandiem - tříměsíčním štěnětem krátkosrsté kolie. Dandie se trochu bál, hlavně když jsem řádil v potoce a štěkal u toho, ale pak jsme se spolu chvíli na louce honili a to bylo prima :) Přijeli jsme s paničkou domů moc unavení, ale spokojení :)