Co tak pořád děláme...

Moc teď nepíšu, panička měla spoustu starostí kvůli práci a tak nějak nebyl čas ani nálada. Jen ve zkratce shrnu, že minulou sobotu jsem si lebedil v Nižboru, kde jsme se byli projít až na fotbalové hřiště a to jsem tedy koukal, jak se to tam hemží :) Chtěl jsem jít hrát taky, ale nakonec jsem si to rozmyslel, co kdyby mě ještě šlápli... no ne? Já nemám tak ostré lokty, bral bych to spíš jako srandu, ale oni vypadali až moc vážně...

     V neděli jsem s páníčkama trhal v klášterní zahradě jablíčka... To bylo moc fajn, nejdřív jsem koukal, jak panička třese stromem a když pak nějaké jablíčko spadlo, zvedla ho a neesla páníčkovi do tašky... Tak jsem to zkusil po ní. Tedy třást stromem neumím, ale počkal jsem, až něco spadne a pak jsem s jablíčkem v tlamičce běžel k páníčkovi - odevzdat mu ho. Byl nadšený a panička taky. Chválili mě, jak jsem strašně šikovný a jak pomáhám. Měl jsem radost, co Vám busu povídat :)

     Taky jsem byl konečně venku s Britney, měli jsme ze shledání velkou radost a všelijak jsme se pošťuchovali a honili. Taky bych to nebyl já, kdybych jí opět nevylezl nadšeně na hlavu :) Ale panička mě usměrnila, že prý takhle se slušný pejsek nechová. Tak nevím. Podzim nám čaruje, příroda hraje všemi barvami a mě stašně baví v těch barevných listech pobíhat a rochnit se v nich :)