Deštivý, větrný víkend, nové hračky, povel K NOZE a nové zlobení

Ve čtvrtek tu byla babička Marcela a přivezla mi gumový buřtíky! No ne, to sem ještě neviděl… Jsou dost dlouhý, takže když je někam nesu, tak se mi občas připletou pod nožičky, ale to vůbec nevadí, i tak je paničce nosím, aby se o ně se mnou přetahovala…

     V pátek jsem trochu zlobil, páníček na mě žaloval… Překousl jsem kabel od myši u počítače a ohryzal tapety v předsíni… No jo, když doma je nůďo, když jsem tam sám… a taky mi možná začínají růst druhé zoubky, proto potřebuju pořád něco hryzat – tapety, nohy u stolu, kredenc, paničky ruce, když si hrajeme… nebo palce u páníčkových nohou, když pokojně a nic netušíce, sladce dřímajíce, leží na posteli… J Taky jsem objevil kouzlo průhledných závěsů v ložnici, takže si momentálně nejraději hraju na princeznu v závoji… J

     Od soboty už umím „k noze“ a že je to veliká sranda! Abych paničce vyhověl, klidně nechám i hraní se svým novým plyšáčkem – barevnou příšerkou jménem Fanoušek – a běžím přes celý byt a zastavím se až po výskoku u paniččiny levé nohy, kde si způsobně sednu a čekám s důvěřivýma očičkama na pochvalu J

     O víkendu bylo strašně ošklivo, veeeliký vítr, div mě to neodneslo ouška…, ale přesto jsme se byli párkrát na chviličku projít. Stále se mi nepodařilo udělat potřebu venku, šetřím si to domů na plínku nebo jinam, to je jedno, hlavně někam, kde budu v klidu a bez okolních rušivých podnětů. Nikdo přece nemá rád, když se přitom nemůže pořádně soustředit… ne?

     Jinak řádím jako torpédo, jsem hrozně nevyběhaný, jak jsme teď nebyli na žádné pořádné delší procházce… Takže jsem to vymyslel a uspořádal si doma své vlastní závody - běhám z ložnice do obýváku, kolem koutku s vodní dýmku a zpět takovou rychlostí a tak dlouho, dokud se páníčci nesmíří s tím, že jsem se definitivně pomátl na mysli nebo než mi nevisí jazyk až u drápků… J

     Taky se omlouvám, že teď webík trošku zanedbávám, je toho moc, musím pořád někde něco objevovat a tak nestíhám…