Expedice Točník, Žebrák 2011

 Páni, to vám byla zase výprava… jako každý rok v lednu i letos jsme vyrazili na pravidelnou akci Točník-Žebrák. Letos nás byla pěkná fůra, 9 lidí, 10 pejsků a 3 auta… :)

Letošní sestava čítala:

paničku a mě

Hanku s Dupčou a Jeníkem

Báju s Matyldou

Filipa s Wandou a Briou

Ilču s Tesou

Monču s Májou

Wendy s manželem Florisem a Ailee

a Pavlu s Winky

Počasí nám přálo, bylo opravdu krásně, svítilo sluníčko, no prostě paráda… cestou se k nám jako loni přidal místní anglický setr, o kterém jsme se později dozvěděli že je od narození úplně hluchý… a my pořád, proč na nás nereaguje, když ho voláme :)

Bylo to prima – velké pozdvižení způsobily kozy, ovce a čuník v ohradě, kupodivu ani ne tak u psů, jako u lidí – hlavně Monča z nich byla celá pryč a neustále se dožadovala fotografie s kozlem a prasetem, které pořád hladila a drbala, až být Májou, tak začnu žárlit :)

Vyšlápli jsme na Točník, kde jsme si dali sváču a seznámili se s dalšími dvěma hradními pejsky, jedním velikým a jedním malinkým :), zkontrolovali, zda místní medvěd opravdu spí zimním spánkem a vyděsili jsme hradní kočičku, která vypadala, že se každou chvíli na naši smečku vrhne a celou ji rozcupuje. Po sešlapu dolů z hradu se Matylda s Briou stihly v nestřeženém okamžiku vykoupat v potoce a nutno podotknout, že hlavně Matyldy radost neznala mezí, že se jí to povedlo, aniž by jí panička viděla :) Flatí povaha se prostě nezapře :) Zaběhali jsme si na veliké místní louce s balónkem, dokonce jsme zvládli celkem úspěšně i skupinové psí foto. Po té jsme přemýšleli se zraky upřenými nahoru na kopec, zda ještě půjdeme na Žebrák nebo už pojedeme domů. Panička měla tou dobou krk v krunýři a dlouhé hodiny aktivity na sobě již začínala pociťovat, ale protože byl tak krásný den, nakonec hlasovala pro výšlap. A tak byl přehlasován Filip, který, ač již umořen, chtě nechtě šlapal na Žebrák spolu s námi.

Výlet jsme s nadpoloviční většinou zúčastněných zakončili v Praze na Vypichu, v nové restauraci Chapadlo a musíme pět jen samou chválu. Nejen, že dovnitř jsme mohli i my pejskové (a bylo nás 7!), ale i jídlo bylo vynikající a ceny velmi příznivé. Domů jsme to s paničkou došlapali pěšky a snad ani nemusím říkat, že jsem se rozplácl na gauč a spal jsem jako miminko….