Jak mě páníci vzali s sebou do víru lidského hemžení :)

V pátek jsem byl s páníky večer na zahrádce u Kaštanu (kulturní dům s hospůdkou). Páníci tam měli sraz se svými kamarády a tak mě vzali s sebou. Se všemi jsem se náležitě přivítal, očuchal (teda já očuchal je) a byl středem pozornosti, což mám velice rád. Panička mi s sebou vzala žužlací buvolí botičku, ale moc zájmu jsem o ni neprojevil, víc mě zajímalo okolí a taky jsem se neustále dobýval k pánečkům na lavici, na které seděli... Přeci nebudu ležet potupně pod stolem?

     Byli jsme tam docela dlouho, z nudy jsem vyhrabal z pod lavičky dvoukorunu, z čehož měli páníci velkou radost :) a šli si koupit preclík...

     Kolem desáté hodiny jsem začal být značně neposedný a nervózní, panička na mě poznala, že jednak jsem zvyklý kolem téhle hodiny chodit spinkat a jednak bych asi potřeboval nechat někde velikou šíšu... Šla se se mnou tedy kousek projít, ale já ne a ne na neznámém místě tu věc vytvořit... Vrátili jsme se tedy zpátky a za chvilku jsme šli domů.

     Po cestě jsem to však už nevydržel, a zrovna když jsme míjeli Břevnovský klášter, přišlo to na mě... Panička si toho nevšimla a zatáhla vodítkem, abych se neloudal.. Naštěstí se vždycky otočí podívat se, proč že se to loudám, takže mě viděla se zoufalým omluvným výrazem a se sraženýma nožičkama, jak se snažím urputně udělat veliký bobek! Hned se mi omluvila a politovala mě, že si toho nevšimla. Bobek vypadl přímo na asfaltovou silnici před branou do kláštera - ještě že měla panička s sebou pytlík :)

     Celé to z dálky pozoroval další šelťáček - Mauricio a jeho panička, kteří se tam nějak nachomítli při večerním venčení :) Tak jsme se seznámili a ta jeho panička se při pohledu na mě a prohlášení paničky, že je mi ještě ani ne půl roku, zděsila, že jim ten jejich nějak strašně přerostl... Pravda, jestli tomuhle štěndu je 7 měsíců, tak jsem buď extrémně malinký nebo on je basenji a ne šeltie :)

     V neděli jsem se byl s páníčky projít ve Hvězdě, ale co to - bylo tam strašně moc lidí a nějaký velký rámus ... Panička mi vysvětlila, že Praha 6 tu pořádá pro důchodce teď od května  každou neděli odpoledne s živou hudbou, tancem a stánky s občerstvením...  Všechny ty babičky a dědečci se na mě usmívali, šišlali a dělali "Cccc" jako abych k nim přišel pro pohlazení... (Jsem liška podšitá, přijdu, ale když se sehnou, aby mě pohladili, naberu obrátky a vypálím zpět za páníčky... ) Chvilku jsem s paničkou cvičil na louce před letohrádkem poslušnost, házeli jsme si s míčkem a pak si šli páníci koupit ňamku - panička vařenou kukuřici a páníček klobásu. Mě nedali - prý by mě bolelo bříško... Tak jsem je celou dobu, co hodovali, alespoň náležitě hypnotizoval :)