Jak mi šlo o život

Tedy to, co se stalo včera, už bych nikdy nechtěl zažít... Panička má víceméně celý květen studijní volno, takže je se mnou doma a  to je moc fajn. Vždycky dopoledne jdeme někam lítat ven, prý abych se pořádně unavil a panička se mohla odpoledne, zatímco já nabírám nové síly, učit...

     Včera jsme taky takhle vyrazili do třešňovky, kde byla jen jedna paní s boxerkou a jedna s ohařem. Pesani si spolu hráli, ohař si mě vůbec nevšímal, zvětřila mě ale boxerka. Šla si mě očuchat, proti tomu jsem nic nenamítal, panička mě povzbuzovala, abych se nebál, tak jsem se nebál, vždyť já už vím, že pejskové jsou v podstatě hodní a šel jsem k ní taky. Očuchali jsme se a já si řekl, že bychom si spolu mohli hrát nebo jsem chtěl utíkat k paničce nebo já vlastně ani nevím, co jsem chtěl, prostě jsem se najednou rozeběhl pryč a to ji asi naštvalo... Vyrazila za mnou, povalila mě na zem, to už jsem začal ječet, ona mě zalehla a vzala můj malej krček  do svý ohromný tlamy... Nezkousla, jen mě tak držela, abych se nemohl hnout a vrčela jako šílená... Měl jsem příšerný strach, takový jekot ze mě v životě ještě nevyšel... Křičel jsem o pomoc, viděl jsem, že k nám běží panička - taky strachy bez sebe a už už chtěla vzít tu bestii za obojek a odhodit ji ze mě, když v tom k ní přiskočila panička té boxerky a strhla ji za ruku zpátky... že prý, ať tam nechodí, že ji ta její pokouše a ať nás nechá, že si to vyřídíme sami, že mi ta boxerka prý nic neudělá... Tomu ale panička nevěřila, naprosto jí nezajímalo, že jí nějaký pes pokouše, v hlavě měla jen jedno - zachránit mě... Tak začala křičet na tu druhou paničku, ať s tím svým psem teda okamžitě něco udělá ... No ta ji neposlouchala, a až když se k nám moje panička vrhla podruhý, tak ta druhá ze mě tu boxerku teprve servala a já rychle rychle zpátky na nožičky a pryč.... Panička ke mě běžela, křičela přitom na tu druhou a ta moji paničku naprosto odrovnala větou, že prý její fenka tohle dělá, že jen tak pouští hrůzu, že si tím dokazuje sílu a že jí prostě baví psi takhle znehybňovat. Viděl jsem na paničce, jak je rudá vzteky, celá se klepe a na jazyku má hodně, ale hodně ošklivý slovo.... Neřekla ho. Připnula si mě na vodítko, pohladila mě a se supotem a pohrdavým výrazem jsme oba odkráčeli od něčeho tak ubohýho...

     Po pár minutách jsme potkali jezevčíka a já si před ním rychle lehl na záda a ukázal mu bříško... Panička si jen povzdechla, že už jsme zase tam, kde jsme byli na začátku a můžeme začít znova...

     Doma jsem si vzal svůj buvolí uzlík, lehl si k paničce a žužlal a panička ještě teď se třesoucí nadávala, že tohle by chtělo hodně silnýho panáka... Jenže jí alkohol vlastně nechutná... tak si vzala porci čokoládové zmrzliny...