Májové příběhy (mini májovky :) )

04.05.2008 00:00

 

Ve středu, 30. dubna jsem se byl venku proběhnout s Dupinkou. Paničky nás popadly, a že půjdeme do Hvězdy. No tak jsme tedy šli... Pořád jsem na Dupču dorážel, přeci jen už jí trochu znám, chtěl jsem si s ní hrát, ale ona byla zřejmě z minula přesvědčená, že se mnou sranda není, tak mě víceméně ignorovala. Ach jo... To je ale začarovanej kruh. No, však my se ještě okoukáme a třeba z nás nakonec opravdu budou kamarádi :)

     Ve čtvrtek byl státní svátek, 1. Máj, lásky čas a já potkal svoji nevěstu - šeltičku Britney. Běžela proti mě na Dědině, já proti ní.. (filmoví diváci tleskali v pozadí... :)) Chvilku jsme spolu dováděli, ona se mě pravda trošičku bála, byl jsem na ní asi dost velkej divoch... (he, jsem ňákej kanec, ne? Totiž pes...) Byla roztomilá, maličká, jen o měsíc maldší než já...   Spolu s paničkou prý jedou na letní psí tábor "Léto s Lasií", který pořádá moje chovatelka... Svět je malej, snad jí vyřídí, že se mám dobře :) Tak se páníci zapovídali a my dováděli... vůbec jsem z ní neměl strach, připomínala mi sestřičky.. asi jsem se zamiloval :)

Tak  mě páníci naložili do auta a jeli jsme na výlet k vodě - prý se potřebuju trochu zchladit (to netušli, že to vezmu doslova...)   Pojedeme se podívat na Bránov, páníci tam jezdili kdysi kempovat.... To už je ale dávno, od té doby se to tam určitě změnilo, taky tam byla povodeň... No prostě jeli zavzpomínat a já jim měl dělat věrný doprovod a publikum... Když jsme přišli k vodě, na nic jsem nečekal a hup - už jsem plaval v Berounce. (přesně to jsem potřeboval... ) Páníci zůstali stát s otevřenou pusou - jak to, že jsem se nebál a sám od sebe tam tak hupsnul, když jindy mám strach úplně ze všeho? No neplaval jsem dlouho, voda byla dost studená, tak jsem brzy vylezl na břeh - ale co to? Proč se mi ti dva tak smějou? Co je? Že prý vypadám jako hubená krysička.... No to je pěkné, jen si dělejete legraci, sami byste tam neskočili, ale machry dělat umíte... Tss...

     Nezlobil jsem se ale dlouho a za chviličku už jsem dával paničce mokrou pusinku pod rozkvetlou třešní... (nebude jí líbat přece jenom páníček, ne? Já jsem taky kluk a taky patřím do rodiny...)

fotogalerie: chipzjosefovskepevnosti.rajce.idnes.cz/Prvni_plavani_Berounka,_Branov,_1.5.08/

 Stavili jsme se ještě na chviličku v Nižboru a už se jelo domů...  Bylo toho za ten den dost.

     V pátek jsme byli v Nymburce na oběd a na procházku a odtud jsme frčeli do Bělohradu, kde už na nás čekala druhá prababička... Tam jsem se seznámil s mopsem Borisem, ale vůbec se mi nelíbil - pořád mi čuchal k zadečku, šplhal na mě, čichal mi k fandíkovi a dělal takový divný pohyby a chrochtal u toho a skučel... Tak jsem mu musel pořád utíkat, ocásek stažený mezi nohama a každou chviličku jsme si sedal, aby mi nešplhal na hřbet... No fuj. Sice ještě moc nevím, proč to dělal, ale vím, že se mi to rozhodně vůbec nelíbilo. Panička viděla moje zoufalství a značně znepokojena celou situací mě pak vzala na klín - za to jsem jí byl neskonale vděčnej a způsobně jsem seděl ani nepípnul...

     Ale jiné věci tam byli fajn - třeba když jsme šli Bažantnicí na Byšičky.... Tam jsem se mohl nádherně vylítat a těch písmenek v trávě... ani jsem je nestíhal číst :)

fotogalerie: chipzjosefovskepevnosti.rajce.idnes.cz/Nymburk_Belohrad_2.5.08/

     A teď to nejdůležitější na konec - už chodím čůrat a kakat ven!!!!!!!

- není to teda ještě stoprocentní, ale víceméně by se dalo říct, že jsem to promyslel správně

- prostě venku za to dostanu ňamku, doma nic aneb hle - kde se vzala, tu se vzala výhoda! :)

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode