Mezinárodní výstava psů všech plemen (Interdog Bohemia Mladá Boleslav)

Včera jsme vstávali neobvykle brzy, dost jsem se divil, byl jsem ještě celý rozespalý, když paničce zazvonil budík. Ale protože jsem ji už ten večer předtím viděl balit některé moje věci do batůžku, bylo mi jasné, že někam pojedeme… A jeli jsme… Cíl naší cesty byla Mladá Boleslav a výstavní areál Krásná Louka, kde se ten den konala mezinárodní výstava psů všech plemen. Přejímka byla od 7 do 9 hodin, původně jsme plánovali, že tam na budeme na osmou, abychom se pak zbytečně nehonili, jenže osud to chtěl samozřejmě úplně jinak. Díky kolonám na parkoviště, které tvořila samozřejmě auta jedoucí právě na Interdog Bohemia, jsme ještě po osmé stáli neustále v řadě s tím, že jsme byli hodně, hodně vzadu … Hanka, kterou panička pro ten den pověřila, aby mi dělala handlerku, dostala nápad, že bude lepší, když si panička se mnou vystoupí a dojdeme k přejímce, zatímco ona se pokusí vystát kolonu, případně zaparkovat jinde (pravda-nebylo moc kde…) A aby to nebylo ani o píď jednodušší, lilo do toho jako z konve, tudíž má dlouhá srst, která měla být později vystavena, dostala pěkně zabrat … No co, řekla si panička, když projdeme přejímkou, stihne mě snad ještě i osušit trochu ručníkem a pročesat. A tak jsme se vydali vstříc dobrodružství. Pravda, když bylo 8.45 a my stále marně čekali na Haničku uvnitř areálu, nebylo nám zrovna do smíchu. Vydali jsme se proto s paničkou hledat náš kruh s tím, že v nejhorším případě mě vystaví panička (šli jsme čtvrtí na řadu), i když na to tedy rozhodně nebyla ani připravená ani oblečená… Ale Hanička to naštěstí stihla, já byl mezitím usušen a načesán jak to jen šlo a Hanka si nalámala do sáčku párky, aby pro mě měla odměny J Panička ještě naposledy trochu žalostně, trochu s ironickým smíchem pohlédla na řady šeltiček a jejich pánů, kteří byli se svými svěřenci pod přístřeškem kolem kruhu zřejmě prozíravě od časných ranních hodin neboť tušili dešťové problémy a nyní své suché lesknoucí se nadýchané mazlíčky ještě naposledy pročesávali – tu a tam zahlédla panička i sprej s lakem, což jí mírně znechutilo a vyděsilo … Po té pohledla na mě a řekla si – no a co, Argoušek je alespoň hezkej od přírody… a já na ni vděčně pohlédl…

Před vstupem do kruhu za námi stála jakási paní se svou blue merle šeltičkou, které horlivě ještě na poslední chvíli lepila do ouška žvejkačku ne ouško se nechtělo správně klopit a druhé neustále masírovala … Panička i Hanka byly naprosto znechuceny vším tímhle jednáním, od laku počínaje, po žvejkačky v uších konče, ale přece to neprásknou rozhodčímu … ať si na to přijde sám, my hrajeme fér hru… Navíc výstavy jsou pro nás příjemným zpestřením a ne životním cílem… Co nás ale trochu nazlobilo, byla věta této paní, když jí nějaká její známá ukázala na mě a řekla, že jsme její konkurence, se kterou jde do kruhu a reakcí té paní byl pohled na mě a pronesená opovrhující věta: „Tohle jo?“

Po nástupu do kruhu, ve kterém jsme byli tři (z původních čtyř – neboť jeden zahraniční pejsek se nedostavil), jsem nutno říci, s Hankou spolupracoval velmi dobře a krásně jsme na sebe reagovali… Chvilkama mi sice šeptala nesmysly, protože neustále opakovala buď: „kočička“, „půjdeme ven“ a nebo „Hele Dupinka“, tak jsem vždycky na chvíli zpozorněl a nastražil ouška, ale když se žádní kočička ani Dupinka nekonaly a venku už jsme přece byli, nchápal jsem moc, proč mi to říká… :)

Paní rozhodčí se k nám pořád vracela, zkoumala mi zoubky, po kterých přejížděla rukou, šahala mi dokonce i na má intimní místa a neustále mě prohmatávala zadeček, nohy a hřbet… dívala se na mě za chůze i v postoji, sledovala mě ze všech stran a nakonec bylo jejím vyřčením V2, res. CAC, či-li známka výborná, druhé místo a titul zástupce čekatele na českého šampiona krásy J Moc hezké umístění a Hanka říkala, že prý půjdeme spolu do kruhu ještě jednou o nějakého CACIBa nebo co… co já vím.. hlavně, že mi dá párky :)

O CACIBa tedy čekatele na mezinárodního šampiona krásy, jsme nastoupili 4 psi, dva zlatí a dva trikoloři. Lehce úsměvné, aniž bychom byli jakkoliv škodolibí, nám připadalo, že paní s merláčkem, která se nad námi předtím tak ušklíbla, nepostoupila… Při vyhlášení výsledků panička zaječela radostí neboť paní rozhodčí ukázala na mě a věnovala mi CACIBa J Po té však následovala dlouhá porada rozhodčí a jejích pomocných sil, až byl nakonec verdikt s velkou omluvou změněn, protože si prý uvědomili, že pejsek, který v předchozí soutěži získal pouze res. CAC a nikoliv CAC, nemůže následně dostat CACIB, takže jsem skončil na místě druhém, ale i tak je to krásný úspěch a panička měla ohromnou radost :)

Cestou z mezinárodky jsme se stavili ještě na prochajdu v Nymburce, kde byl tou dobou páneček a já se radoval, že ho vidím a kde se tam bere a běhal jsem po zahradě se svým oblíbeným mega balónem J Pak už jsme jeli domů, řeknu Vám, byl jsem moc unavený pes…

PS. Haničko děkujeme!!!! :X