Nepříjemný zážitek, co všechno už umím a všední radosti i starosti :)

Předevčírem mě kousla do zadečku taková malá uštěkaná fenka jezevčíka, pravděpodobně křížená s King Charles Španělem. A vůbec nevim proč, protože já jsem jí nic nedělal. Šli jsme s paničkou na procházku a najednou jsme jí a jejího páníka potkali a moje panička poprosila, jestli by si mohl vzít fenečku k sobě, že nejsem ještě očkovanej. Páník protáhl něco jako: „Jó, to je dobrý, my jdem stejně hned tady do baráku…“ a v tom se ta malá potvora na mě vyřítila a rafla mě. Já jsem vykvíkl, protože jsem se lekl a taky to bolelo… Panička byla strašně naštvaná (není to poprvý co se na mě vyřítil nějakej pes, i přes prosby paničky, aby si ho pánečci drželi – jednou to byl yorkšír, podruhý bišonek, a tak panička nabyla dojmu, že  tyhle gaučový plemena si každej pořídí pro image a zapomene na jejich výcvik. Takže pesani si pak dělají co chtějí a na ječení páníčků „Kristiánku ke měěěěěě…“ prostě zvysoka kašlou…) Panička se snaží vyvarovat toho, aby mě před cizíma pejskama brala do náruče, abych se jich později nebál… Jenže po týhle zkušenosti už se fakt bojí mě jen tak nechat napospas naštvaným a svým způsobem asi i nešťastným pejskům… Alespoň do té poslední vakcíny… Takže teď jen tiše doufáme, že tato neblahá zkušenost nebude mít nějaké následky…

     Co se týče mě a mých kousků, tak abychom si to shrnuli – umím přiběhnout na zavolání (no občas taky ne, když tuším, že mi pak budou čistit ospinkálky z očí, mazat stoupající ouško nebo tak něco podobného), umím povely SEDNI, LEHNI, DEJ PAC, K NOZE, PŘINES, FUJ, ČEKEJ a teď jsem se naučil i SUDY, což je prostě válení sudů (No zkrátka za piškot budu na povel stát i na hlavě)

fotogalerie: chipzjosefovskepevnosti.rajce.idnes.cz/vycvik,_Brevnovska_klasterni_zahrada/

     Svou plyšovou příšerku Fanouška jsem opět rozcupoval na mraky, takže paničku čeká další zašívání (jestli to teda ještě vůbec půjde). Jako dočasnou náhradu jsem dostal plyšového hada. Hned jsem mu utrhl jazyk (to pro všechny případy - aby na mě neplivl jedovatou slinu) a teď ho neustále všude nosím, i když je teda větší než já a při aportku mi slouží místo klacku

     Jinak jsem strašný hyperaktiv, nějaké ležení s páníky u televize nebo delší mazlení než půlminutové nepřipadá vůbec v úvahu, neustále musím být v pohybu, lézt jim po hlavách, za krky, šlapat na bříška (nejlépe právě najedená) kousat ruce a tak podobně.. Prostě na nějaké polehávání nemám vůbec čas…

     Včera jsem taky dostal poprvé vajíčko (prý abych měl hezkou srst) a musím říct, že paničky obavy, že mi nepojede, byly úplně zbytečný – jsem totiž  taková malá popelnice

     A už se hróóózně těším na víkend, až budeme zase všichni tři celé dny spolu, budeme si hrát a chodit na dlouhé procházky