První setkání

11.02.2008 00:00

     Tak já Vám teda řeknu, jak to všechno začalo…

    Tak to Vám byl takovej kouzelnej klidnej večer - pohodička, loužičky, občas nějaký to šlápnutí ségrám na tlapky…  a najednou slyšíme za dveřma nějaký cizí hlasy…moc hlasů… sem se v tý změti přestával orientovat… Když v tom vešlo k nám do kuchyně několik lidí – byli úplně noví, nikdy jsme je se ségrama neviděli… Tak jsme vyrazili na průzkum, co že to tady vlastně ty lidi chtěj a vůbec co jsou zač… , no ne?

     Byli docela fajn, hladili nás a povídali si s náma … Jenže pak ta jedna člověčice vzala mojí ségru do náruče a pořád si jí tak divně prohlížela – mačkala jí bříško, otevírala tlamičku, koukala jí dokonce i do uší, no představte si to! Tak jsem se začal trochu bát, aby mě taky nevyhmátli… a pro jistotu sem zalezl za náš domeček na spaní … Jenže za chvíli mě stejně objevili. Ale nebylo to tak špatný – ta jedna člověčice mi ukazovala děsně zajímavou věc – něco položila na zem a ono se Vám to začalo hejbat – no fakt! Kroutilo se to a zase to přibíhalo zpátky… a ta pořád dokolečka… no to sem musel prozkoumat zblízka. Jenže sem zjistil, že to byl jenom prst té člověčice… Teda, takhle mě napálit! Ale to už sem byl v náručí u té paní a koukal na svět trochu z výšky… No aspoň sem si je teď mohl všechny líp prohlídnout…ze země byli předtím takový veliký … Pak si mě vzal do náruče člověčí sameček a tak jsem pořád putoval… Aspoň sem měl rozhled. Tomu divnýmu okukování sem ale stejně neutekl. Taková potupa! No jasně, že mám všechny zuby a pupík a Fandíka… Vy snad ne? No kdo kdy tohle viděl…  

     Když mě konečně položili na zem, sedla si přede mě ta člověčice, co mě předtím vylákala z mýho supertajnýho úkrytu za domečkem a drbala mě za ušima a hladila po hlavě a to Vám bylo tááák příjemný, že jsem jí tu lumpačinu prve téměř úplně odpustil a na důkaz zpečetěného přátelství jí podat tlapku. Ta Vám z toho měla druhý Vánoce!

     Pak za náma přiběhla naše maminka, tak jsem se věnoval jí a vůbec jsem nepostřehl, že ti lidi za chvíli odjeli… ale stejně mám takovej nějakej pocit, že se s nima ještě uvidím… No proč ne, když mě budou zase drbat za ušima?

 fotogalerie Arga jako štěňátka ještě z původního domova: chipzjosefovskepevnosti.rajce.idnes.cz/Argo_mimi/

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode