Venčeníčko venčení

Dneska bylo konečně trochu hezky, tak jsme se vypravili s paničkou na trochu delší procházku než obvykle... No sláva! Zjistil sem, že venku je to totiž ohromně zajímavý... Sice zatim nesmím k ničemu moc čuchat a k ostatním pejskům mě panička taky nepouští, ale to se prej změní, až budu mít to očkování nebo jak tomu říkají... Ale i tak je venku sranda.

     Jsem totiž hrozně společenskej a tak mě zajímá naprosto každej člověk, kterej jde kolem... a bývám dost udivenej, že ne všichni sdílí mé nadšení... Je fakt, že většina se na mě usmívá, občas mě někdo i pohladí nebo se s námi zastaví a zapovídá, ale někdy kolem mě taky někdo jen tak projde a vůbec si mě nevšimne..a to jsem pak celej zaraženej, proč jen si nechce hrát?

     Jedna věc mě venku ale přeci jen pořád zaráží... A to jsou jedoucí auta. Kdykoliv kolem nějaký projede, zastavím se, couvnu a najednou si nějak nejsem jistej... Takovej velkej divnej pes, co neštěká, ale nějak divně hučí ... No, raději se mu zatím budu vyhýbat...

     Každej den objevuju něco novýho. Dneska jsem zjistil, že existují ptáci a panička tak nějak vytušila, že mě asi bude bavit je honit, až si je trochu očíhnu... Prej sem "ušatý torpédo"... tak nevim, jak to panička myslela?!

     Vodítko už mi tak nevadí, docela obstojně chodím u levý nohy paničky, jen v tom mám trochu zmatek, když mě venčí páník, protože je levák a vodítko drží obráceně než panička... Budou se muset holt ty moji živitelé nějak dohodnout, jinak se mi to bude pořád plíst... A za to já nemůžu, no ne?