Zase zdravotní problémy a poprvé na procházce na volno...

Od středečního večera mám průjmík, tak mi páníci nasadili dietku, ale musím říct, že je to docela mňamka – pořád teď papám kuřecí masíčko s rýží J V neděli jsme kvůli tomu byli u paní doktorky, dala mi nějakou pastu (prý na obměnu střevní mikroflóry) a ta je teda ble e… Tak ji dostávám na piškotku a to už je teda lepší. Ale mě neoblafnou, smrdí totiž tak, že ji neomylně poznám i na tom piškotku, ale co bych pro páníčky neudělal… Páníci teď sbírají moje „výtvory“ do skleničky pro paní doktorku, aby se tuhle středu na ně podívala…. (No já teda nevím, co z toho bude mít – já se sice na cizí bobany koukám taky, ale že bych si  je musel sbírat do skleničky, to teda fakt ne).

     V pátek brzy ráno jsem jel s páníčkem do Nymburka, páník si bral dovolenou a jel pracovat na nové střeše…, takže si mě vzal s sebou, abych nebyl doma celý den sám. To bylo fajn, běhal jsem po zahradě, povídal si s prababičkou (vyslechl si móře chvály, jak jsem chytrý a šikovný pejsek – ani Vám nevím, čím jsem si to zasloužil J) V Nymburce jsme byli ještě celou sobotu a na večer jsme si jeli do Nižbora pro paničku, abychom si ji odvezli domů

     Na Velikonoční pondělí jsme se byli projít v údolí Divoké Šárky, to Vám byla paráda… Dlooouhá procházka a já mohl dokonce běhat na volno, bez vodítka. A něco Vám řeknu – vůbec nikam jsem neutíkal, šel jsem poslušně kousek před páníky a dost často se ohlížel, jestli jdou za mnou… (no, jsou ještě malí a mohli by se přece ztratit a kdo by se s nima potom hledal, ne? No já, jistěže, takže jsem si je radši kontroloval…) Párkrát mě sice pozlobili a schovali se mi za strom, ale já nejsem hloupej, hned jsem si je našel…, a když mě panička zavolala – jako že se buď loudám nebo jdu naopak moc rychle před nimi, přiběhl jsem zpátky, aby věděla, že jí neopustím. A dostal jsem za to kousek piškotku a pochválení

fotogalerie: chipzjosefovskepevnosti.rajce.idnes.cz/Divoka_Sarka/

Večer jsme pak ještě byli na procházce kolem letiště, tam je taková cesta s polem, tam se taky dobře běhalo J Doma jsem potom usnul s hlavou na novinách, sotva jsem stačil natáhnout tlapky…

     Jinak mám už zdárně zatížená obě ouška a ani mi to nijak nepřekáží. Rostu jako z vody, světlá mi srst a na hlavičce jsem už docela rezatý (tedy pardon – zlatý )